Adventní přání

Heskej čtvrtej advent.

Jako slavnej Spiss o´Vatel cejtim potřebu popřát fanouškům (všem dvěma) příjemnej advent, heský svátky a tak. Jelikoš vo svátcích má držet rodina pohromadě, teda aspoň vo svátcích, sem slyšel kdysivá, hodlal sem zapojit do přání i rodinu.

Hele, kdybych věděl, že to focení rozvrátí famíliji až do pátýho kolene, na celý přání bych se vysral, ale stalo se. Není cesty zpět a návrat do normálu bude bolet.

“Hodíme pod nás bílou deku, lehnem si xobě, jakože se máme rádi a uděláme fotku.” pravil sem a měl focení za minutovou záležitost.

Tyvole jako fotr tří dětí už bych moch vědět, že takle to fakt nikdy nefunguje.

První problém nastal už s dekou. Měla na sobě hněddej flek, jako kdyby se na ní někdo vysral. Nevadí, naštelujeme jí tak, aby byla hněď zamaskovaná. Důležitý bude deku nezvlnkovatět.
Druhej problém nastal s miminem. Matěj dostal sváteční vobleček a poblil se. No paráda. Todle nezamaskuješ. Kort když se poblil jak Pučálkovic Amina. Tak holt fšechno znova, převlíct, umejt a deme na to.

“Hele a co svíčky, jakože sme štyrý, štvrtej advent a štyry svíčky?” pravila žena.
“To by mohlo vypadat dobře a bude to maskovanej adventní humr”, dal sem ženě zapravdu a jal se chystat svíce, zatimco přebalovala dítě.
“Neeeeeee” ozval se řev vod přebalováku.

Matýsek je šikula a maminku celou pochcal. Samozřejmě už byla voblečená ve svátečním na focení. Vánoční atmosféra se stupňuje.

Ujal sem se přebalování, zatimco hořely svíčky na bílej dece s flekem, kolem nich nekontrolovaně pobíhala Valina ve víru tanga, který slyší jenom vona a já přebaloval dítě, který stihlo vykálet něco, za co by se nestyděl ani dinosaurus v kocovině.

Jsme znova čistý, v nepoblitým a nepochcaným voblečení a deme se fotit. Valina stále víří kolem svíček. Jednu poráží a deka začíná hořet. Neni nad to, když má fotograf dostatek světla.
Vánoční atmosféra se dá krájet.

Hasíme oheň bleskovým přískokem, děláme další maskovací vlny na dece, která měla tvořit hebký pozadí, pokládáme se na ní a Mates začíná řvát. Asi se mu nelíbí nastavení ISO na fotoatrapátu. Valině se nelíbí nic a vypadá, jako kdyby měla vyvržený vnitřnosti. Já zjišťuju, že ačkoli mam dvoumetrovou ruku, nezaberu do objektivu všechny tak, jak bych chtěl. Seru na to, stoupam si a mačkam spoušť se zaměřením na tři lidi, hořící svíce a zmuchlanou a propálenou deku, která stejně nepokreje celou podlahu, takže je tam vidět lino.

Nic víc nejsem schopnej vyplodit, protože se mi vybíjí foťák.
Skurvenej advent.

Tak hezký svátky fšem. Hlavně zdraví a hladkej průběch!

Komentujte

avatar
  Upozornění na nové komentáře  
Upozornit na